Lesk nefritového šperka (kód 182) - Gou Qi Zi
více infoTraduje se příběh o jistém čínském cestovateli, který jednoho dne procházel přes vesnici jménem Xihe. Stal se zde svědkem události vpravdě nevídané, neboť zmaten a vyveden z rovnováhy shlédl scénu, kdy jedna mladá okouzlující dáma hlava nehlava mlátila prošedivělého starce. Nevypadala starší než patnáct, šestnáct let a nebohému vetchému otloukánkovi bylo dozajista někde mezi 80 a 90 lety. Když se rozlícená dáma dosyta navymlátila, přistoupil k ní rozrušený cestovatel a otázal se jí na důvod tohoto jejího nevybíravého počínání. Ona mu věcně vysvětlila, že je vnučkou tohoto starého muže, který ji však dnes přivedl k nepříčetnosti, neboť opět si zapomněl vzít svou denní porci bylinek na dlouhověkost. "Kvůli tomu vypadá také tak staře," dodala k tomu mladistvá dívčina. Cestovatel se jí dále se zvědavostí otázal, kolikže to má let, pročež mu odpověděla, že tohoto roku dosáhla 372. zářezu na stromu svého života. Definitivně již vyveden z míry chtěl znát recept na tento její vpravdě neuvěřitelný věk. Ona mu s prostým údivem, že nic podobného sám neužívá, sdělila, že po celý rok se živí plody Gou Qi Zi.
Nejproslulejší čínský znalec bylin Li Shi Shen sepsal již roku 1578 nedocenitelný Nástin nauky o léčivech, ve kterém krom jiného zdůrazňuje, že lidé z vesnice Nan-Qiu byli zvyklí se pravidelně živit plody Gou Qi Zi a mnozí z nich dosáhli výjimečné dlouhověkosti. Jiný neméně známý čínský poeta, žijící v období dynastie Tang (618-907) a proslavený jménem Yu-Xi Liu složil oslavnou báseň na účinky byliny z nejslovutnějších Gou Qi Zi, o kteréž sám napsal, že i pouhý pramínek vody, zurčící kol této rostliny může lidem přinést dlouhý a zdravý život.
Ve skutečnosti ale není Gou Qi Zi spojována pouze s dlouhověkostí, ale neméně se s ní pojí i tělesná vzpruha a krása. Kupříkladu jistý čínský spisovatel píše, že zná ženu vskutku nádhernou z bohaté rodiny, která si každý den neopomněla uvařit čaj z Gou Qi Zi a k němu zakousnout několik jejích jadérek. Výsledkem bylo, že vypadala o dvacet let mladší než byl její skutečný věk. A kdo nevěří, ať se za ní podívat běží.
Gou Qi Zi je plazivý keř s trnitými větvičkami. Jeho plody jsou nejdůležitější nejen z hlediska oblažení chuťových buněk, nýbrž i kvůli svému výše popsanému medicínskému využití. A také kořeny této rostliny jsou ceněny pro své léčebné účinky.
V jiném příběhu se praví, že kdys jistému školákovi padl na rozkvetlé jarní louce do oka trs obzvláště krásných květin. Z okamžitého pohnutku celý svazek vydobyl s tím, že si ho zasadí doma na zahrádce. K jeho překvapení byly souvisle srostlé kořeny tvarovány jako dva k sobě přivázaní psi. Doma je oproti svému původnímu plánu očistil a povařil ve vodě. Poté, co po několik dní si na kořenech pochutnával, cítil se najednou student jako znovuzrozený, jsa pročištěný a osvěžující energií tak prodchnutý, že by se mohl vznést na křídlech zbavených těžkostí jako pták - až nahoru, k nebeským výšinám.
Gou Qi Zi (Fr. Lycci) z pohledu tradiční čínské medicíny posiluje a vyživuje krev a yin jater, posiluje yin a esenci ledvin, zvlhčuje plíce a posiluje oči a projasňuje zrak. Tato bylina je obsažena kupř. v bylinné směsi Lesk nefritového šperka (kód 182), která je i občas nazývána "směsí dlouhověkosti" a splňuje veškeré výše jmenované funkce.
Z hlediska moderní medicíny příznivě ovlivňuje problémy se zrakem a očima jako je krátkozrakost, dalekozrakost, šedý či zelený zákal, rozostřené a nejasné vidění, šeroslepost, pocit suchých či unavených očí, ale užívá se i při dlouhodobých chronických bolestech v bedrech a v kříži apod.
Více informací o tradiční čínské medicíně se dozvíte v knize Na frekvencii čínskej medicíny (333) a Od prameňa čínskej medícíny (777).
