Vnější vítr FENG XIE QI představuje škodlivý zevní vítr, jenž napadá povrchové oblasti našeho organizmu. Podle čínské medicíny je nositelem 1 000 nemocí, tedy počátkem („hrotem šípu“) celé řady neduhů, jež zprvu nejsou vůbec s tímto větrem spojovány a mohou se objevit později – viz Chřipka a nachlazení.
V praxi se nejčastěji vyskytuje ve dvou formách:
1. Zevní chladný vítr – feng han
napadá kůži a projevuje se většinou těmito následujícími příznaky: zimnice, třesavka, zimomřivost, kýchání, bílá vodová řídká rýma, výrazné bolesti svalů po těle a hlavy, bolesti a ztuhlost šíje, mírně zvýšená teplota, chybí pocení a žízeň, moč je světlá. Jazyk se v akutních případech mění ze dne na den, proto zde nelze uvést žádný „typický“ jazyk. V západní medicíně může odpovídat tomuto stavu kupř. chřipka, virózy, záněty nosohltanu, torticolis, neuralgie trojklaného nervu, alergická rýma, chronická celoroční rýma apod.
Bylinné směsi:
Doporučované potraviny:
Zelenina a houby: zelená cibulka
Koření a byliny: badyán, bazalka, čerstvý zázvor, fenykl, hořčičná semena, kajenský pepř, máta peprná
Ostatní: slepičí vejce
Příklady vhodných receptů:
ZÁZVOROVÝ ČAJ
200 ml vody, čerstvý zázvor, citron, med
Kávovou lžičku čerstvého na jemno nastrouhaného zázvoru přelijeme vodou. Po 10 až 15 minutách přecedíme a dochutíme citronem a medem. Pro zesílení účinku je možné přidat i kajenský pepř a stroužek česneku. Čaj vždy pijeme pouze čerstvý.
VEJCE NA CIBULCE
1 svazek zelené cibulky, 2 vejce, pepř, sůl, olej
Na oleji zpěníme na jemno nakrájenou cibulku, přidáme jemně rozmíchaná vejce a krátce prohřejeme. Dochutíme pepřem se solí. Nedoporučují se potraviny, jež přinášejí chlad a vítr do těla, jako je syrová zelenina a ovoce, chladné nápoje, zmrzlina, mléko a mléčné výrobky.
2. Zevní horký vítr feng re
napadá nos a ústa a jeho nejčastějšími příznaky bývá: odpor k chladu, třesavka, kýchání, kašel, lehce nažloutlá rýma, horečka, mírné pocení, svědění v krku, bolesti v krku, oteklé krční mandle, žízeň, tmavší moč, mírné bolesti svalů po těle, týlní bolesti hlavy. Jazyk se v akutních případech mění ze dne na den, proto zde nelze uvést žádný „typický“ jazyk.V západní medicíně může odpovídat tomuto stavu kupř. chřipka, nachlazení, virózy, zánět hrtanu, zánět spojivek, alergická rýma, angína jak virová, tak i bakteriální apod.
Bylinné směsi:
Doporučované potraviny:
Obiloviny a luštěniny: fazole, jáhly
Zelenina a houby: bambusové výhonky, čekanka, černá houba (Jidášovo ucho), okurka, špenát, celer, pórek
Ovoce: banány, jahody, kokos
Koření a byliny: máta peprná, bazalka
Příklady vhodných receptů:
POLÉVKA PROTI NACHLAZENÍ
1 menší hlávka zelí, 3 mrkve, 1 cibule, 5 stroužků česneku, šťáva ze zázvoru a z citronu, miso pasta
Do velkého hrnce dejte vařit všechnu pokrájenou zeleninu. Po 30 minutách přidejte 3 lžíce nastrouhaného čerstvého zázvoru, rozdrcený česnek a chvíli povařte. Z polévky odeberte trochu vývaru, rozmíchejte v něm miso a vraťte do polévky. Na talířích ochucujte citronovou šťávou, popřípadě dalším česnekem.
BANÁNOVÝ KRÉM
3 banány, 3 hrsti jahod, hrnek kokosového mléka, citronová šťáva, lístky máty peprné
Zralé ovoce rozmačkáme vidličkou anebo rozmixujeme v mixeru. Přidáme kokosové mléko a dochutíme citronovou šťávou. Na miskách zdobíme lístky čerstvé máty.
Nedoporučují se potraviny, jež přinášejí horko a vítr do organizmu, jako je ostré koření, tvrdý alkohol, smažená, pečená a grilovaná jídla, obzvláště ne pak jehněčí a divočinu.
